Založení první mechanické přádelny lnu v Horním Starém Městě je neoddělitelně spojeno s rodinami Klugů a Etrichů.
Dle rodinné tradice měla přijít rodina Klugů do Čech po třicetileté válce ze Zhořelecka, odkud si přinesla znalost plátenictví. Samotné založení firmy je datováno do roku 1797, kdy byl Jan Adam Kluge zapsán do cechovní knihy pláteníků v Hostinném. Od konce 18. století začal Jan Adam Kluge skupovat v okolí obce Heřmanovy Sejfy přízi, kterou zhotovovali domácí tkalci. Takto získaná plátna dále upravoval a obchodoval s nimi. Dále vedl v Heřmanových Sejfech obchod s plátenickým zbožím.
Jelikož byl o zboží od krkonošských tkalců veliký zájem, nashromáždil Kluge veliký majetek, který mu umožnil expandovat do zahraničí. Mezi jeho první zahraniční trh patřilo tehdejší centrum Rakousko – Uherské monarchie Vídeň. Ve Vídni se díky jeho podnikatelskému umu i kvalitnímu zboží těšil veliké oblíbenosti, díky které se mu otevřela cesta do Itálie.
To již vyžadovalo vytvoření vlastní logistické centrály, která byla vybudována ve Vídni. Aby podnikatel ušetřil co nejvíce peněz a nebyl závislý na jiných podnikatelích dopravoval zboží z Krkonoš vlastními povozy. Neustále se při tom snažil vozy vytěžovat i na zpátečních cestách. Vozil proto hedvábné zboží z Itálie do Vídně a Prahy. Později vozil zejména tabák, kterým zásoboval c. k. státní tabákovou režii v Trutnově, která zásobovala tabákem široké trutnovské okolí.
J. A. Kluge chtěl svému synovi a pokračovateli podnikatelské tradice zajistit co nejlepší obchodní vzdělání, proto ho poslal do italské Ancony.
V této době již začaly vznikat první mechanické přádelny lnu, jejichž výstavbu pozoroval s velikým zájmem.
Dle rodinné tradice přišla rodina Etrichů na úpatí Krkonoš během sedmileté války. Velice významně ovlivňovali rozvoj Svobody nad Úpou, kde vykonávalo funkci starosty hned několik generací Etrichů za sebou.
V oblasti lnářského průmyslu však začala rodina podnikat až v době nástupu průmyslové revoluce, i když měl Josef Etrich (1803-1878) znalosti o zpracovávání lnu a o tkalcovském řemeslu z domova.
Trutnovský mlynář Josef Etrich, který byl původně vyučeným pekařem a od roku 1839 majitelem trutnovského Prostředního mlýna, na který si vydělal díky obchodu s obilím a moukou byl stejně jako jeho švagr J. A. Kluge ohromen sílící industrializací celého Trutnovska a chtěl si také vybudovat svou vlastní přádelnu.
Mezi první zakladatele mechanických přádelen na Trutnovsku patřil Johann Faltis, který se v roce 1796 narodil ve Vlčkovicích u Žirče. Ten nechal v roce 1835 dovést v Anglii nakoupené stroje a v Pottendorfu v Dolních Rakousích vystavěl dílnu k výrobě a konstrukci vlastních strojů na předení lnu.
Po návratu do Čech v roce 1836 založil v Mladých Bukách, na místě bývalého mandlu a mlýna první mechanickou přádelnu lnu v Čechách, kterou již vybavil stroji vlastní konstrukce.
Přádelní stroje byly poháněny vodní silou řeky Úpy. Tím se rok 1836 stal důležitým zlomem v historii domácího zpracování lnu a Mladé Buky se staly výchozím bodem pro další industrializaci Východních Krkonoš.
Mezi další patřili například Franz Gaberle, který roku 1845 založil mechanickou přádelnu v Žacléři (do této doby se věnoval zejména těžbě uhlí v žacléřských dolech), Alois Haase, původně obchodník se lněnými a bavlněnými výrobky, založil roku 1847 přádelnu lnu v Poříčí u Trutnova s téměř 4200 vřeteny a roku 1852 další v Dolním Starém Městě.
Výstava nových průmyslových továren, které velice dobře prosperovaly, ho inspirovala natolik, že se rozhodl založit továrnu vlastní. K tomu však potřeboval dosti značný kapitál. Ten se mu podařilo nashromáždit z vlastních i cizích zdrojů.
• vlastní kapitál získal z obstarávání nákupů strojové příze pro italské trhy
• cizí kapitál získal díky svému švagrovi Josefu Etrichovi, kterého vzal za společníka.
V roce 1850 oba švagři založili společnost s názvem Kluge a Etrich, jejímž cílem bylo vybudování vlastní mechanické přádelny lnu po vzoru již vzniklých přádelen v okolí.
Oba společníci museli nejdříve získat vhodný prostor pro stavbu rozsáhlé přádelny. Ten nakonec našli v dolní části Horního Starého Města, kde zakoupili od mlynáře Hofmanna tzv. Dolní mlýn s přilehlými pozemky a vodním právem na levém břehu řeky Úpy. Dle kroniky Horního Starého Města byla tato obec upřednostněna i proto, že se zde již v roce 1870 postavil poštovní úřad, který byl na začátku 80. let 19. století rozšířen o telegrafní centrálu a nakonec o telefonní přístroj. Poštovní úřad jistě podniku poskytoval mnoho výhod, které spočívaly například v rychlém předávání zpráv s obchodními partnery a dodavateli.
Výstavba samotné přádelny byla započata v roce 1851 a je neuvěřitelné, že již následujícího roku 1852 byla uvedena do provozu. V prvním roce provozu měla přádelna 1200 kusů vřeten anglické provenience a byla taktéž poháněna anglickými parními stroji. V roce 1858 se počet vřeten přádelny zvýšil již na 6000 kusů.
Do roku 1860 se jejich počet od uvedené přádelny do provozu více jak osm krát zvětšil na 10 300 kusů vřeten. Roku 1856 vyrobila přádelna 6700 kop příze. Zaměstnáno bylo 73 mužů, 132 žen a 84 dětí.
Dle kroniky Horního Starého Města měla celá obec v době, kdy byla uvedena do provozu první, pozdější Etrichova přádelna lnu 110 domů a 800 obyvatel, takže již v prvním roce provozu zaměstnávala přádelna celých 36% obyvatelstva obce.
Oba vlastníci chtěli, aby vedení rodinné firmy, která neustále expandovala i do ostatních okresů země, převzali jejich synové. V přádelně v Horním Starém Městě proto pracovali i prvorozený syn Jan Adam a jeho bratranci Ignác a Jan Etrichové.
Jan Etrich pracoval se svým otcem jako vedoucí celého podniku. V roce 1854 mu otec zakoupil mlýn v Trutnově.
Josef Etrich řídil i další rodinný mlýn, tzv. Hubrikovský mlýn v Jaroměři na řece Labi, který pro něho získal jeho otec již v roce 1848. I tento mlýn byl později v souvislosti s rozvojem lnářského průmyslu přestavěn na mechanickou přádelnu lnu s 3000 kusy vřeten, která byla z počátku poháněna pouze vodní silou. Později byly přikoupeny i parní stroje. V té době již přádelna měla 9600 kusů vřeten.
Zkušenosti z Anglie dovezl zejména třetí syn Josefa Etricha Ignác, který byl svým otcem poslán na jeden a půl roku do Anglie k firmě Newton, aby získal odborné vzdělání v oboru. Ve firmě pracoval jako strojní zámečník a slévač. Díky tomu se dostal i do rozsáhlých moderních anglických přádelen lnu a dobře si osvojil stavbu nových přádelních strojů, které Firma Newton na Trutnovsko dodávala. Ihned po svém návratu tohoto svého zahraničního pobytu začal využívat, již jako technický ředitel. Se svým bratrancem Janem Klugem zajišťoval také nákup lnu a účetní záležitosti s tím spojené.
etržby: Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku.
Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.