Ze svahů Rýchor 15. února 1655 sjela vůbec první písemně zaznamenaná lavina v Krkonoších a strhla dvě sklenářovické chalupy. Z patnácti zasypaných osob osm zahynulo. Jakoby událost předznamenala zároveň tragický osud této malebné vesnice v zapomenutém koutě krkonošské přírody.
Osada se prvně připomíná roku 1515.
Vznikla však nejspíš mnohem dříve kolem původní sklářské pece. Největší rozkvět jí přinesla zlatá horečka v 16. století. V bukovém příšeří Bártova lesa jakoby stále dozníval halas kovkopů pracujících pro Kryštofa z Gendorfu.
Množství zachovalých hornických stařin v podobě desítek vskutku hlubokých rýh dodnes připomíná ohromný rozsah díla. Chudá naleziště zlata se záhy vyčerpala, horníci odešli za lepším a pro místní zbyl klopotný život hospodářů na kamenitých políčkách a prudce svažitých loukách sevřeného údolí někdejší Staré Vody.
Ještě na začátku 20. století měla vzkvétající obec vlastní samosprávu, školu, mlýn a dva hostince. Ve 42 domech žilo 220 obyvatel.
Ti byli po druhé světové válce vyhnáni do Německa.
Po 12. srpnu 1946 zůstala v nejhořejší sklenářovické chalupě jediná rodina antifašisty Aloise Hofera. Stavení postupně chátrala a brigádníci ve službách pastvinářského družstva z Mnichova Hradiště tomu rozhodně nebránili. Z nepochopitelných důvodů nedostaly Sklenářovice, ani Verneřovice na odvráceném svahu Sklenářovického vrchu, šanci na záchranu prodejem domů chalupářům. Definitivní konec přišel s akcí "Demolice" v letech 1959 - 1960.
Ženijní jednotka československé armády pomocí trhavin a vojenské techniky srovnala se zemí celkem 254 objektů v tehdejším trutnovském okrese.
Bohužel i celé Sklenářovice.
Zdroj :
Antonín Tichý
www.freiheit.cz
etržby: Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku.
Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.