příběhy ze starého Trutnovska
příběh první - Historie zpracování lnu v Horním Starém Městě
Horní Staré Město bylo do roku 1850 typickou podkrkonošskou zemědělskou obcí, kde hrálo ekonomický prim zejména zemědělství. Jedinými průmyslovými provozy ve vsi byly 2 vodní mlýny, lámačka lnu, pila a obecní kovárna. Jednalo se však pouze o malé provozy, které zaměstnávaly pouze malý počet lidí. Již před Velkou průmyslovou revolucí však tato obec měla poměrně dobré předpoklady stát se jednou z nejdůležitějších oblastí ve zpracování lnu v celých Čechách a později dokonce v celé Rakousko-Uherské monarchii. Vedle prvořadého zemědělství bylo běžné, že si obyvatelstvo dále přivydělávalo ve svých staveních řemeslnými činnostmi, zejména tkaním vlastnoručně vypěstovaného lnu. Díky tomu mohli později, již jako dělníci uplatnit své schopnosti a dovednosti v nově vzniklých průmyslových továrnách.
celý příběh
příběh druhý - Nejstarší historie rodiny Klugů a Etrichů
Založení první mechanické přádelny lnu v Horním Starém Městě je neoddělitelně spojeno s rodinami Klugů a Etrichů.
Dle rodinné tradice měla přijít rodina Klugů do Čech po třicetileté válce ze Zhořelecka, odkud si přinesla znalost plátenictví. Samotné založení firmy je datováno do roku 1797, kdy byl Jan Adam Kluge zapsán do cechovní knihy pláteníků v Hostinném. Od konce 18. století začal Jan Adam Kluge skupovat v okolí obce Heřmanovy Sejfy přízi, kterou zhotovovali domácí tkalci. Takto získaná plátna dále upravoval a obchodoval s nimi. Dále vedl v Heřmanových Sejfech obchod s plátenickým zbožím.
Jelikož byl o zboží od krkonošských tkalců veliký zájem, nashromáždil Kluge veliký majetek, který mu umožnil expandovat do zahraničí. Mezi jeho první zahraniční trh patřilo tehdejší centrum Rakousko – Uherské monarchie Vídeň. Ve Vídni se díky jeho podnikatelskému umu i kvalitnímu zboží těšil veliké oblíbenosti, díky které se mu otevřela cesta do Itálie.
celý příběh
příběh třetí - Občanská válka v USA, její dopad na lnářský průmysl a stavba druhé přádelny
Občanská válka, která trvala mezi léty 1861 – 1865 způsobila velikou konjunkturu v odbytu lněné příze. Důvodem pro ni bylo zejména to, že válka znemožňovala dovoz americké bavlny na evropské trhy.
S tím je jistě spojena druhá masivní vlna zakládání nových přádelen a zvyšování počtu vřeten v přádelnách stávajících. Mezi nové přádelny vybudované v této době patří například přádelna Georga a Wenzela Walzerových, kteří ji přistavěli ke svému bělidlu v Poříčí u Trutnova.
celý příběh
příběh čtvrtý - Počátky samostatného podnikání společnosti
Po rozdělení obou přádelen započala další samostatná expanze firmy J. A. Kluge Horní Staré Město. Kvůli lepší možnosti financování se v roce 1872 rozhodl František Kluge proměnit svůj podnik jednotlivce na veřejnou obchodní společnost.
celý příběh
příběh pátý - Sociální politika firmy Kluge
Práce obyčejného dělnictva v Klugeho přádelně byla stejně fyzicky náročná, jako u ostatních majitelů mechanických přádelen lnu na Trutnovsku ve své době. Přesto si Kluge díky své sociální politice získal určité sympatie u dělnictva, které se mu vyplatily zejména v době velkých stávek dělnictva v roce 1897, kdy se stávkovalo ve všech ostatních přádelnách lnu na celém Trutnovsku (Faltisově, Haasově, Etrichově,…)
celý příběh
příběh šestý - První světová válka a její dopady
Vypuknutím první světové války všem podnikatelům v údolí řeky Úpy vznikly zcela nové problémy, se kterými se dříve nemuseli potýkat. Veliká změna nastala v oblasti odbytu a s tím spojených zakázek, které až do vypuknutí války přicházely v drtivé většině od soukromých subjektů, hlavně pak obchodníků, kteří s výrobky dále obchodovali na evropských, ale i zámořských trzích.
celý příběh
příběh sedmý - Konec první světové války a vznik samostatného Československa
Samostatná Československá republika byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918. Tato událost však rozhodně nevyvolávala pouze kladné emoce. Zejména v příhraničních oblastech, osídlených převážně německy mluvícím obyvatelstvem, které neslo zřízení nového státu dosti odmítavě. Počáteční snahy o osamostatnění pohraničních území a jejich případnému přičlenění k Německu byly rázně ukončeny obsazením pohraničních území vznikajícím československým vojskem.
celý příběh
příběh osmý - Rozdělení obou továren a další expanze
Ihned po rozdělení obou továren byla i ve firmě Josefa Etricha synové, Horní Staré Město největší pozornost věnována další expanzi. Zde však měla Etrichova přádelna díky svému ne zcela vhodnému umístění daleko horší předpoklady pro její další rozšíření v samotném Horním Starém Městě, neboť již v době, kdy oba továrníci Kluge a Etrich ještě podnikali společně, narazili na neochotu majitelů okolních pozemků na jejich prodej.
celý příběh
příběh devátý - Sociální politika firem Etrich
Sociální politika v podnicích rodiny Etrichů se zejména v 80. a 90. letech 19. století v žádném případě nemohla vyrovnat té, kterou uplatňovala firma J. A. Kluge, Horní Staré Město. Firma Josefa Etricha synové, Horní Staré Město v samotné obci nenabízela příliš mnoho zaměstnaneckých výhod.
celý příběh
příběh desátý - Ignác Etrich
Ignác Etrich je zcela jistě stal nejvýznamnější osobou rodiny Etrichů. V kronice Horního Starého Města se o něm píše doslova jako o nejznámějším technikovi, konstruktérovi, podnikateli dynastie Etrich, ale také jako o posledním majiteli přádelny v Horním Starém Městě předtím, než byla po druhé světové válce zestátněna.
celý příběh
